| HLOUBKA PONORU V PROCENTECH MAXIMÁLNÍHO TLAKU NA DNĚ | DÉLKA ZASTÁVKY NEBO POBYTU V DANNÉ HLOUBCE |
|---|---|
| 100% | 0-150 minut |
| 80 - 65% | první deep stop 0-5 minut maximálně podle délky BT |
| 65 - 45% | 0-10 minut maximálně podle délky BT |
| 45 - 35% | 0-20 minut maximálně podle délky BT |
| 35 - 25% | 0-30 minut maximálně podle délky BT |
| Rychlost výstupu je 9 m/min |
| PPO2 u hloubkových zastávek nesmí být 160 kPa, spíše 140 nebo lépe 130 kPa |
| Délka zastávky při výměně plynu musí být nejdelší - maximální podle hloubky |
| Před výměnou plynu provedeme úklid organizmu - zastávku s bottom mixem abychom snížili zátěž PPO2 pro CNS. Tato zastávka je nejkratší ze série |
| Pokud děláš kyslíkovou dekompresi na suchu, je třeba udělat 10 minutovou přestávku před návratem do vody. |
| V rozmezí hloubek 9-12 msw není nezbytné prodlužovat dekompresní zastávky. Pokud nemáš nějaký typ plicního nebo srdečního pravolevého zkratu, je možné je naopak u dlouhých dekompresí výrazně zkrátit |
| Pro výstup z hloubky kyslíkové zastávky použijeme při dlouhých časech na dně rychlost 30 cm/min, případně vyšší při kratších ponorech Největší množství bublin vznikne při výstupu z hloubek 6 a 3 msw na hladinu. Pomalý kontrolovaný výstup v této oblasti zamezí jejich masivnímu vzniku na hladině. |
| Při krátkých ponorech přidáváme dekompresní směsi "od hladiny". Při nejkratších ponorech vystačíme s kyslíkem jako jediným rozdílným plynem. Při delších ponorech o stejném profilu přidáme plyn s 50%, při ještě delších s 35% atd. Musíte zvážit výhody plynu vzhledem k problémům spojených s jeho nesením. Účinné zkrácení dekomprese tady nehraje roli, protože krátké ponory stejně padají do minimálních dekompresních pravidel. |
| Přečtěte si článek o provádění dekomprese od Georga Irvina | |
| Hlavní stránka organizace WKPP | |
| Hlavní stránka výcvikového systému GUE | |
| Hlavní stránka výrobce výstroje pro technické potápění Halcyon |
Stránka byla naposled změněna: 2008-02-10 19:52 CET
© Jiří Štětina info(zavináč)stetina(tečka)cz