Opakované ponory
George Irvine
Tuhle oblast diskuse musí předcházet několik důležitých připomenutí. Zaprvé, pamatujte se, co jsem řekl o úrovni vylučování plynu ve formě bublin ve chvíli, když se dostaneme na tlak 100 kPa na hladině - může to být skutečná sprcha bublin v případě, že nebudete dodržovat doporučení, které jsem vám dal. Ať je to jak chce, další důležitá skutečnost je, že bubliny mají tendenci po ponoru narůstat tím, že přijímají inertní plyn ze svého okolí. Jejich objem naroste na maximum a pak se začne zmenšovat. Všechno je však relativní. Podíváte-li se na dekompresní folklór, který vyučuje například IANTD, uvidíte odkazy na to, že bubliny mohou kulminovat jak ve své velikosti, tak četnosti až za čtyři hodiny po ponoru. Tohle platí zaprvé pro lidi, kteří by se neměli především vůbec potápět a zadruhé, platí to pro potápění se vzduchem, kdy neexistuje žádný způsob, jak odpovídající dekompresi provést.
V mém případě, jsem zcela čistý od jakékoliv známky bublin i po těch nejstrašnějších ponorech za 30 minut po vynoření, nebo i méně. A to je to co byste měli chtít také, ale ještě důležitější je, abyste od začátku nezačínali s žádnými bublinami tak, že budete dodržovat moje pravidla pro závěrečný výstup. Růst bublin je životním faktem. Sprška bublin po ponoru je známkou toho, že jste něco zvorali.
Co se týká "zbytkového dusíku", helia, nebo čehokoliv jiného, tohle není problém. Ze samé podstaty se to týká hlavně dusíku, kterého v sobě máme habaděj tak jako tak. Jediné, co musíme vzít v úvahu při opakovaných ponorech je způsob výstupu po povrchovém intervalu. Můžete totiž ještě "bublat" jako následek prvního ponoru. Při druhém ponoru musíte z tohoto důvodu mnohem více dbát na rychlost výstupu. Všechny důvody najdete v mém článku "Proč neděláme ve WKPP kyvadlové ponory".
Celkem vzato, opakované ponory jsou dobrá věc, ale měli byste dělat napřed mělčí ponor a teprve pak hlubší. Blbosti, které se ve vztahu k tomuto problému vyučují, jsou nade vší kritiku.
Především, co je tedy skutečné nebezpečí? Není to DCS, je to toxicita kyslíku pro CNS. Také riziko plicní otravy kyslíkem je vážnější, než riziko DCS.| Zpátky na text George Irvina "O dekompresi" | |
| Zpátky na hlavní stránku | |
| Zpátky na hlavní stránku Doing It Right? | |
| Chcete si přečíst můj text "Od hoghartiánského stylu přes DIR a dál..."? |